Zemova
Zemová
Je to nájemnice v domě.
Netuším, jestli je starousedlík.
Sama od sebe se se mnou začala bavit.
Jsem profesionál a nemám problém se bavit s nikým. To vyžadovala moje profese.
Stěžovala si, že se s ní přestala bavit p. Nováčková. Už je po smrti. Snažila jsem se vše rozptýlit. Např že p. Nováčková je sice štíhlá, ale vrásčitá. A ona je sice při těle, ale v obličeji vypadá líp než p. Nováčková.
Pak mi p. Zemová nabízela prošlé potraviny z automatu. Odpověděla jsem, že já bych to nejedla, ale rozdrobila bych to tvorečkům v lese. Doslova se na mne nasrala, že odmítám jeji charitu.
Pak jsem si z ní dělala legraci, že ji odpad a že by neměla rozhodně jíst tu zeleninu. Překvapuje mne dnes, na jakou si hraje inteligenci, že to nevěděla.
Pak mi podrobné líčila, jak zajišťuje nákupy pro p
Strákovou. Už je po smrti. Ptála jsem se jí, proč to dělá, když ona má dvě dcery a jedna tu za ní dochází. Řekla, že až nebude moct ona, doufá, že někdo bude dělat nákupy ji. A kouká na mne. Popozvedla jsem obočí a řekla: "Já vám žádné nákupy dělat nebudu."
Když jsem se tu nastěhovala, chodil za p. Zemovou mladý krásný muž, myslela jsem si, že je to její syn. U kávy z Martiny Klatové jsem se dozvěděla, že to je její přítel. Zeptala jsem se u zdroje. Varovala jsem ji, že je jen oběť, když přiznala, že dostala nějaké dědictví. Nasrala se na mne. Občas jsem ho viděla v autobuse. Už je po smrti. Nedávno tu slídila jeho rodina. I.mne kladly otazky a na rovinu říkám, že p. Zemová všude a nahlas vyřvávala, že je to jeji přítel. Proč je mrtvy, nevím. Možná proto, že ji vyždímal a odešel za mladší.
Při řeči přišla řeč i na její tetování a já ji odvětila, že vypadá jako prase na porážku a s tím tetováním by měla změnit outfit. Na druhý den byla v doprovodu svého syna. Asi si stěžovala. Když mne viděl v křiváku a jeans velikosti S, zmizel.
Dělala uklízečku v hospodě, protože měla nějakou půjčku a potřebovala to splatit. Bohužel v té hospodě se opíjel někdo, kdo mne znal a ona asi ráda naslouchala. Jen drby.
Vážení, p. Zemová je všechno možné, jen né moje přítelkyně. Ale jsem profesionál a dokážu se bavit i takovými lidmi, pokud bydlíme pod jednou střechou.
Nikdo není dokonalý.
Za její chování ji nesoudim.
Jestli dělá uklízečku, asi ji to řadí do nějaké společenské skupiny.
A i takoví lidé jsou potřeba.
Je to jen zmínka o někom, kdo nemusí být se svým životem spokojený, ale já kvůli tomu nemusím trpět.
Kopie z mého on-line deničku.
A pokud se bude tato osoba takhle chovat i v budoucnu, objeví se tu každý list deníčku s jejím jménem. Možná má Vysokou školu života, ale já jsem tu vyrůstala a vím, jak se budou chovat lidé na její chování.
