Jiřina Vondrák Kiszková

Americká anexe Havaje

Americká anexe Havaje v roce 1898 rozšířila území USA do Pacifiku. Následná ekonomická integrace Havaje do USA pak dále posílila vzestup Spojených států jako tichomořské velmoci.

Po většinu 19. století měli vůdci ve Washingtonu obavy, že by se Havaj mohla stát součástí nějakého evropského impéria. Během 30. let 19. století přinutily Velká Británie a Francie Havaj, aby přijala smlouvy, které jim dávaly ekonomická privilegia. V roce 1842 poslal americký ministr zahraničních věcí Daniel Webster dopis havajským zástupcům ve Washingtonu, v němž potvrdil zájmy USA o Havaj a naopak vyjádřil odpor USA proti anexi Havaje jakýmkoli jiným národem. Také navrhl Velké Británii a Francii, aby nehledaly zvláštní privilegia a nezabývaly se další kolonizací těchto ostrovů. V roce 1849 uzavřely Spojené státy a Havaj smlouvu o přátelství, která sloužila jako základ oficiálních vztahů mezi těmito stranami.

Jako strategický zásobovací bod pro americké velrybářské lodě, „úrodná půda“ pro americké protestantské misionáře a nový zdroj pro produkci cukrové třtiny, se Havaj stále více integrovala do Spojených států.

Když se havajská královna Liliuokalani rozhodla obnovit vliv monarchie, tak ji Američané pod vedením Samuela Dolea v roce 1893 sesadili.

Vláda amerického prezidenta Benjamina Harrisona povzbuzovala převzetí Havaje a vyslala námořníky americké válečné lodi USS Boston na Havajské ostrovy, aby obklíčili královský palác. 

Strůjce převratu Samuel Dole vyslal v roce 1894 do Washingtonu delegaci, která se snažila prosadit anexi Havaje Spojenými státy, ale nový prezident Grover Cleveland se postavil proti anexi a pokusil se znovu dosadit k moci královnu. Samuel Dole pak prohlásil Havaj za nezávislou

Nacionalismus podnícený španělsko-americkou válkou a naléhání prezidenta Williama McKinleyho nakonec přiměly Spojené státy v roce 1898 Havaj anektovat. 

Newlandsova rezoluce

Newlandsova rezoluce (anglicky Newlands Resolution) byla společná rezoluce amerického Kongresu napsaná a pojmenovaná po kongresmanovi Francisi Newlandsovi. Jednalo se o zákon o anexi Havajské republiky a vytvoření Havajského teritoria.

V roce 1898 americký prezident William McKinley podepsal dohodu o anexi Havaje,[3] ale ta nebyla ratifikována senátem kvůli 38 000 petičních nesouhlasných podpisů havajských obyvatel.[zdroj⁠?!] Po tomto neúspěchu byla Havaj anektována na základě Newlandovy rezoluce, která byla odsouhlasena 4. července 1898 a o tři dny později podepsána prezidentem McKinleym. Dne 12. srpna téhož roku se pořádala v paláci Iolani na Havaji slavnost značící oficiální přenesení havajské suverenity na USA. Podle zprávy českého tisku byla toho dne havajská vlajka na úředních budovách nahrazena vlajkou USA. Místní úředníci byli ponecháni ve službě, museli však složit přísahu věrnosti Spojeným státům americkým.

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Americk%C3%A1_anexe_Havaje

Google Wikipedie 

Havajské království byl stát rozkládající se na Havajských ostrovech mezi lety 1795–1893. Království bylo založeno náčelníkem Kamehamehou po dobytí většiny Havajských ostrovů v roce 1795 a připojením ostrova Kauai v roce 1810. Havajské království zaniklo v roce 1893 vlivem Spojených států, po státním převratu proti královně Liliuokalani. O rok později byla monarchie zrušena a na místo ní byla vyhlášena republika. V roce 1898 se Havaj stala územím USA a v 1959 i státem. Kromě stávajícího státu Havaj zahrnovalo království i Palmyru.

Král Kamehameha III. vyslal diplomatické delegace do USA a Evropy, aby dosáhl oficiálního uznání Havajského království jako suverénního státu. 28. listopadu 1843 byla vydána společná Britsko-francouzská proklamace, podepsaná britskou královnou Viktorií a francouzským králem Ludvíkem Filipem, uznávající Havajské království jako nezávislý stát. To se tak stalo prvním mimoevropským státem pod domorodou vládou, který byl všeobecně uznán. Od té doby se také slaví 28. listopadu Den havajské nezávislosti.

Na Havajských ostrovech se usazovalo mnoho amerických plantážníků, misionářů a obchodníků. Proto také roce 1875 podepsala Havaj s USA vzájemnou obchodní dohodu, díky níž se cukrová třtina mohla do USA dovážet bezcelně a za dvanáct let bylo USA uděleno právo opevnit námořní základnu Pearl Harbor nedaleko Honolulu. Král Kalākaua byl za přispění Američanů v roce 1887 donucen vzdát se části svých pravomocí a ustanovit konstituční monarchii, kterou pak mohli američtí plantážnící snadno ovládnout. Jelikož však král se svou ženou neměl žádné děti, stala se po jeho smrti v roce 1891 havajskou královnou králova sestra Liliuokalani.

Zánik

Krátce před nástupem královny Liliuokalani zrušil McKinleyův sazebník obchodní výsady Havaje, neboť zrušil clo pro všechny země, které obchodovaly s cukrovou třtinou. To pochopitelně vadilo bílým plantážníkům, kteří v roce 1893 vyvolali vzpouru, která svrhla královnu Liliuokalani, a moci se chopil Výbor občanské bezpečnosti. Proamerické síly povolaly námořní pěchotu, aby podpořila převrat, přičemž výbor požadoval připojení k USA. Prezident Grover Cleveland, který nebyl zastáncem amerického expansionismu, ale vyslal na ostrovy komisaře, který dospěl k názoru, že svržení královny bylo protiprávním aktem a pro připojení Havaje k USA jsou jen přistěhovalci a plantážníci, a nikoli sami domorodí obyvatelé. Vzbouřenecká dočasná vláda ale odmítla Clevelandův návrh, aby se královna opět ujala vlády, a 4. července 1894 vyhlásila Havajskou republiku. V lednu 1895 se několik stovek loajálních royalistů pokusilo svrhnout nelegitimní republikánskou vládu, ale po pár dnech bylo povstání potlačeno.[1] V roce 1898 americký Kongres schválil anexi Havaje.

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Havajsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD