Jiřina Vondrák Kiszková

Přehled od AI

V americké historii byli zavražděni čtyři prezidenti: Abraham Lincoln, James A. Garfield, William McKinley a John F. Kennedy. Důvody těchto atentátů se lišily, ale obvykle šlo o kombinaci politických motivací, osobních nenávistí nebo psychických problémů atentátníků. 

Zde je krátký přehled:

Abraham Lincoln:

Zavražděn Johnem Wilkesem Boothem, hercem a sympatizantem Konfederace, kvůli jeho politice zrušení otroctví a návrhu na volební práva pro emancipované otroky. 

James A. Garfield:

Zastřelen Charlesem J. Guiteau, právníkem, který se domníval, že byl zanedbáván ve veřejných funkcích. 

William McKinley:

Zabit Leem Czolgoszem, anarchistou, který se stavěl proti vládě a prezidentovi. 

John F. Kennedy:

Zastřelen Lee Harvey Oswaldem, bývalým mariňákem, jehož motivace zůstávají dodnes předmětem debat a spekulací.

Google Wikipedie 

Atentát na prezidenta Lincolna

Původním plánem Johna Wilkese Bootha bylo zajmout prezidenta cestou na jeho víkendové sídlo a vyměnit ho za zajaté vojáky Konfederace. Jednoho dne si šel Booth pro poštu do Fordova divadla, tak se dověděl, že večer se divadla zúčastní i prezident. Tehdy se v jeho hlavě zrodil nápad Lincolna zavraždit. Na přípravu měl asi osm hodin. Vedle Lincolna měli Boothovi nohsledi zavraždit i viceprezidenta Andrewa Johnsona a ministra zahraničních věcí Williama Sewarda, i když nakonec se zdařil pouze atentát na prezidenta.

Booth se dostal do divadla zadním vchodem a přešel až k prezidentské lóži. Dírou ve dveřích, kterou si předtím vyvrtal, se podíval, jestli je prezident na místě. Nic mu nebránilo v cestě, protože prezident si s sebou do divadla ochranku nebral, zvlášť potom na Velký pátek ne. Přistoupil k prezidentovi a vystřelil. Vzápětí seskočil z balkónu a vykřikl: „Sic Semper Tyrannis!“ (tj. „Tak se děje tyranům!“ / „Vražda na tyranovi není zločin!“)

Lincoln zemřel den po atentátu na následky svých zranění. Stalo se tak 15. dubna 1865 v 7:22 ráno. Projektil, který Booth vystřelil, zasáhl prezidenta za levé ucho.

Další atentáty na politické představitele Unie už úspěšné nebyly. Ministr vnitra Seward byl fyzicky napaden, ale ze zranění se vyléčil. Útočník, který měl zabít viceprezidenta Johnsona, se k činu ani neodhodlal.

Google Wikipedie 

James A. Garfield

James Abram Garfield (19. listopadu 1831 – 19. září 1881) byl 20. prezident Spojených států a druhý (první byl Abraham Lincoln), který byl zavražděn v úřadu. Ve funkci prezidenta strávil pouhých šest měsíců a 15 dnů. Smrtelně jej postřelil Charles Julius Guiteau ve Washingtonu dne 2. července 1881. Na následky střelného zranění zemřel 19. září stejného roku. Zajímavostí je, že byl Garfield mimořádně inteligentní – uměl psát zároveň oběma rukama, a to jednou řecky a druhou latinsky.

Příčina úmrtí

střelná rána, sepse, infarkt myokardu, zápal plic a aneurysma

Garfield se narodil v Orange Township, nyní Moreland Hills, v Ohiu. Jeho otec zemřel v roce 1833, když mu bylo 18 měsíců. Vychovala ho jeho matka a strýc.

Smrt

editovat

Dne 2. července odjel Garfield společně se svým tajemníkem na nádraží Baltimore and Potomac Railroad. Když procházel čekárnou, objevil se za ním Guiteau a dvakrát vystřelil. První kulka prezidenta škrábla na paži, druhá, která ho zasáhla do zad, byla smrtelná. Guiteau byl na místě zatčen a odvezen. Těžce zraněného Garfielda přepravili do Bílého domu. Přes deset nejlepších lékařů se pokoušelo kulku najít, ale marně. Přijeli i vynálezci Alexander Graham Bell a Charles Sumner Tainter se svým detektorem kovu. V průběhu všech operací se nedodržovaly zásady hygieny a sterility. Garfield tak umíral pomalu a bolestivě na infekci.

Při pitvě bylo zjištěno, že kulka byla blízko páteře.

V roce 1887 byl nedaleko Kapitolu (budovy amerického Kongresu) slavnostně vztyčen Pomník Jamese A. Garfielda.

Výroky

„ Kdokoli ovládá objem peněz v dané zemi, je absolutní pán nad veškerým průmyslem a obchodem… a když si uvědomíte, že celý systém je velmi snadno ovládán, ať už jedním či druhým způsobem, několika málo mocnými muži na vrcholu, sami přijdete na to, odkud vznikají období inflací a krizí.

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/James_A._Garfield

Google 

James Abram Garfield (* 19. 11. 1831 + 19. 9. 1881)

20. prezident USA 1881

James A. Garfield se narodil u Orange v Ohiu 19. listopadu 1831. Byl nejmladší z pěti dětí. Otec Abram Garfield byl farmářem a zemřel dva roky po narození Jamese. Děti pak vychovávala matka Eliza Ballou Garfieldová a strýc. Malý James musel pomáhat na farmě.

Roku 1848 Garfield odešel pracovat ke svému bratranci na člun na ohijský kanál, jako tesař, kormidelník a povozník. Brzy se však musel vrátit domů. Onemocněl malárií. Po vyléčení si začal doplňovat vzdělání, kterého se mu v dětství nedostalo. Roku 1849 nastoupil na „Western Reserve Eclectic Institute“. Asi na půl roku studia přerušil a vyučoval na škole v Solonu v Ohiu. Roku 1854 začal studovat na Williams College v Massachusetts, kde roku 1856 úspěšně složil závěrečnou zkoušku. Poté se opět vrátil na „Western Reserve Eclectic Institute“, tentokrát jako profesor. Již po ročním působení byl zvolen prezidentem Eclectic Institute.

11. listopadu 1859 se oženil s Lucretií Rudolphovou, se kterou měl pět dětí. Již v době okolo svatby začal působit v baptistické sektě „Kristovi učedníci“, kde byl i kazatelem. Tvrdě odsuzoval Darwinovu teorii.

Roku 1859 byl zvolen do Senátu státu Ohio. Zde brojil proti otroctví a uvedl se jako znamenitý řečník. Brzy se stal vůdcem republikánů v Ohiu.

Po začátku občanské války zformoval 42. ohijský pluk a stanul v jeho čele. Nejprve jako plukovník, později dosáhl hodnosti generálmajora. Roku 1863 se vrátil do politiky, když byl zvolen do Sněmovny reprezentantů USA. Členem Senátu byl až do roku 1880. Patřil k radikálům. Byl pro vojenské obsazení Jihu, volební právo černochů, hájil Rekonstrukci, byl proti patronátnímu a rodinnému hospodaření a naopak pro konzervativní finanční politiku.

Začátkem roku 1880 byl zvolen senátorem za stát Ohio. Již v létě toho roku jej však na předvolebním sjezdu republikánské strany nominovali za kandidáta na úřad prezidenta USA. V této nominaci Garfield porazil bývalého prezidenta Ulyssese S. Granta, který tak mohl kandidovat na své třetí volební období. V následných prezidentských volbách 2. listopadu 1880 Garfield těsně porazil demokratického kandidáta Winfielda S. Hancocka a stal se 20. prezidentem USA.

Prezidentského úřadu se James A. Garfield ujal 4. března 1881. Jeho vlastní strana byla rozdělena na dva tábory. Pokusem o sjednocení tak bylo složení jeho vlády, kdy vláda měla vyrovnaný kabinet. Garfield však byl vážným odpůrcem odděleného křídla, ke kterému patřil viceprezident CH. A. Arthur. Panoval nejednotný názor na správní reformu, kterou prezident prosazoval. Garfield ještě stihl vydat státní obligace, aby snížil státní dluh. Snažil se o těsnější spolupráci se zeměmi Střední a Jižní Ameriky a o vyrovnání mezi státy Severu a Jihu.

2. července 1881 byl však na Garfielda spáchán atentát. Útočníkem byl přívrženec druhého křídla republikánské strany „stalwarts“, Charles J. Guiteau (30. června 1882 popraven). Atentátník zasáhl prezidenta do paže a zad.

James Abram Garfield zemřel 19. září 1881 na infekci, která se do těla dostala při vyjímání kulek nesterilními nástroji. Pohřben byl na hřbitově Lake View v Clevelandu stát Ohio.

čerpáno: Peter Schafer, Prezidenti USA, Mladá Fronta 1995, ISBN 80-204-0499-6

wikipedia.infostar.cz

URL : https://www.valka.cz/Garfield-James-Abram-t22821#122445

https://www.valka.cz/Garfield-James-Abram-t22821

Google Wikipedie 

William McKinley

William McKinley (29. ledna 1843 Niles – 14. září 1901 Buffalo) byl 25. prezident Spojených států a 39. guvernér státu Ohio.[1]

Profese

politik, advokát a státník

Prezidentem se stal v roce 1897 poté, co ve volbách porazil demokrata Williama Jenningse Bryana.[1] Byl zastáncem tzv. zlatého standardu (angl. gold standard)[2] a věřil, že zvýšení cel zachrání slabou ekonomiku.

Během jeho prvního funkčního období započala španělsko-americká válka. Výsledkem války byla anexe Filipín, ostrova Guam a Portorika Spojenými státy.[1]

Půl roku po svém znovuzvolení byl McKinley v roce 1901 zavražděn anarchistou Leonem Czolgoszem a v úřadu jej nahradil jeho viceprezident Theodore Roosevelt. Jako Mount McKinley po něm byla pojmenována nejvyšší hora Spojených států, v jazyce původních obyvatel známá jako Denali. Jako první z amerických prezidentů používal k volebním účelům telefon.

Životopis

Tato část článku potřebuje úpravy.

William McKinley se narodil 29. ledna 1843 ve městě Niles v Ohiu. Jeho otcem byl místní podnikatel, výrobce oceli William McKinley. V rodině Wiliama a Nancy Allison McKinleyových se Wiliam jr. narodil jako předposlední z osmi dětí. V osmnácti letech William narukoval do armády a zúčastnil se občanské války mezi státy Unie a Konfederace. Velitelem jeho pluku byl Rutherford B. Hayes, pozdější 19. prezident Spojených států.

V armádě byl William postupně povyšován až do hodnosti majora. Po skončení války vystudoval práva a v roce 1867 si ve městě Cantonu v Ohiu otevřel advokátní kancelář. Od téhož roku se začal angažovat v politice v rámci Republikánské strany. Podpořil Rutherforda B. Hayese ve volbách guvernéra státu Ohio a v roce 1868 podporoval kanditaturu Ulyssese S. Granta na post prezidenta USA.

Donald Trump a William McKinley

K odkazu Williama McKinleye se přihlásil prezident Donald Trump ve svém inauguračním projevu, který přednesl 20. ledna 2025 v rotundě washingtonského Kapitolu za účasti členů svého kabinetu, představitelů veřejného života, svých příznivců a v neposlední řadě i předních byznysmenů, zejména představitelů digitálního byznysu, jako jsou Mark Zuckerberg, Jeff Bezos, Tim Cook, Sundar Pichai a Elon Musk. Během éry Williama McKinleye, který kladl důraz na ochranu amerických firem pomocí cel a na získávání nových území pro Spojené státy, došlo v USA v závěru 19. století k výrazné koncentraci bohatství v rukou nejvlivnějších podnikatelů, zatímco běžné obyvatelstvo spíše chudlo a zůstalo v nejistotě.

Smrt rok 1901.

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/William_McKinley

McKinleyho chránila ochranka čítající na padesát strážců, přesto výstřelům zabránit nedokázala. Prezidenta zasáhly obě kulky. Bodyguardi útočníka po výstřelech okamžitě srazili k zemi a začali téměř s lynčováním.

https://www.novinky.cz/c

lanek/historie-atentat-na-americkeho-prezidenta-williama-mckinleyho