Jdi na obsah Jdi na menu

Jehovisté a net historie Russell Pensylvánie

Přehled od AI
Svědky Jehovovy založil Charles Taze Russell. Původně se organizace nazývala Mezinárodní sdružení vážných badatelů Bible. Russell založil skupinu biblického studia a později začal vydávat časopis "Strážná věž". Současný název, Svědkové Jehovovi, byl přijat až později, v roce 1931, pod vedením Russella nástupce, Josepha Franklina Rutherforda. 
Russell byl americký kazatel a náboženský reformátor, který se narodil v roce 1852. V roce 1870 založil v Pittsburghu skupinu biblického studia, která se později stala základem pro vznik organizace Svědkové Jehovovi. 
Zajímavé je, že Svědkové Jehovovi sami za zakladatele své organizace považují Ježíše Krista, nikoliv Russella, kterého chápou jako upřímného studenta Bible, uvádí www.hks.re

Google
Charles Taze Russell (16. února 1852, Pittsburgh, Pensylvánie – 31. října 1916, Pampa, Texas) byl americký kazatel a náboženský reformátor, zakladatel „Mezinárodního sdružení vážných badatelů Bible“, které v roce 1931 již pod vedením Russelova nástupce Josepha Franklina Rutherforda přijalo nové jméno Svědkové Jehovovi.
https://cs.wikipedia.org
Charles Taze Russell - Wikipedie

Přehled od AI
Joseph Franklin Rutherford, známý také jako Soudce Rutherford, byl druhým prezidentem Watch Tower Bible and Tract Society a hrál klíčovou roli v organizaci a doktrinálním vývoji Jehovových svědků. Vznikl z hnutí Biblických badatelů, které založil Charles Taze Russell. Rutherford zavedl mnoho organizačních a doktrinálních změn, které formovaly současnou víru a zvyky Jehovových svědků.

Přehled od AI
Pensylvánie je slavná především svou klíčovou rolí v historii Spojených států amerických, kde se odehrály důležité události jako podepsání Deklarace nezávislosti a Ústavy USA ve Filadelfii. Stát je také známý pro svou bohatou historii, průmysl, zemědělství a komunitu Amishů.
Klíčové body:
Historie:
Pensylvánie je nazývána "The Keystone State" (Klíčový stát) kvůli své roli v zakládání Spojených států. Independence Hall ve Filadelfii je místem, kde byla podepsána Deklarace nezávislosti a Ústava USA.
Filadelfie:
Největší město Pensylvánie, Filadelfie, je historicky významné pro USA.
Amišové:
Pensylvánie je domovem jedné z největších komunit Amišů.
Průmysl a ekonomika:
Stát má silný průmysl, včetně zpracování oceli a těžby uhlí, ale také spoléhá na služby.
Zábava:
Pensylvánie nabízí řadu zábavních parků, včetně Knoebels Amusement Resort, který je největším zábavním parkem s volným vstupem v USA, uvádí Amerika.cz.
Zajímavosti:
Mezi zajímavosti patří také Fallingwater (Dům nad vodopádem) architekta Franka Lloyda Wrighta a město Bethlehem.

Přehled od AI
Amišové jsou konzervativní protestantská skupina, která se vyznačuje odmítáním moderních technologií a preferencí tradičního způsobu života. Jsou známí svým strohým stylem oblékání, důrazem na rodinu a náboženskou komunitu a používáním koňských povozů místo aut.
Podrobněji:
Náboženství:
Amišové jsou věřící křesťané, konkrétně anabaptisté, kteří se oddělili od mennonitů ve Švýcarsku.
Životní styl:
Jsou známí svým odmítáním moderní techniky, včetně elektřiny, aut, telefonů a dalších moderních vymožeností.
Rodina a komunita:
Rodina a komunita hrají v životě Amishů klíčovou roli. Sdílejí společné hodnoty a tradice.
Oblékání:
Nosí tradiční, jednoduché oděvy, které se liší podle jednotlivých společenství, ale často jsou inspirovány oděvy z 19. století.
Geografické rozložení:
Většina Amishů žije v Severní Americe, zejména ve Spojených státech (např. Pensylvánie, Ohio, Indiana) a v Kanadě.
Uzavřenost komunity:
Amišové jsou poměrně uzavřenou komunitou, což s sebou nese vyšší míru příbuzenských vztahů.
Tradiční způsob obživy:
Živí se převážně zemědělstvím a tradičními řemesly.

Google
Amišové starého řádu (Old Order Amish) jsou známi především přísnými zákazy používání techniky (nesmějí používat auta a podobné dopravní prostředky, telefon, elektřinu), uniformními starosvětskými oděvy a dalšími zvláštnostmi. Odmítají militarismus a násilí a zastávají ideu, že žena je podřízena muži.
https://cs.wikipedia.org
Amišové - Wikipedie

Přehled od AI
Amišové jsou známí svým specifickým životním stylem, který se odráží i na jejich zdraví. Vyznačují se silnou komunitní soudržností, prací na polích a skromným životem, což jim může přinášet výhody i nevýhody ve vztahu k zdraví.
Pozitivní aspekty:
Nižší riziko obezity:
Ačkoliv jedí potraviny s vysokým obsahem tuku a cukru, jejich fyzická aktivita na polích a v domácnosti je vysoká, což může vést k nižšímu výskytu obezity.
Možná kolektivní imunita:
Uzavřené komunity amišů, s častým vzájemným kontaktem, mohly dosáhnout kolektivní imunity proti některým nemocem, včetně koronaviru.
Genetické výhody:
Některé genetické mutace, které se u amišů vyskytují, mohou souviset s nižším rizikem srdečních onemocnění, cukrovky a dalších chorob souvisejících se stárnutím.
Delší průměrná délka života:
Studie naznačují, že amišové s určitými genetickými mutacemi se dožívají vyššího průměrného věku.
Negativní aspekty:
Infekční onemocnění:
Kvůli uzavřenému charakteru komunity a úzkým rodinným vazbám se některé infekční nemoci mohou šířit rychleji.
Vrozené vady:
Vzhledem k omezenému genofondu a blízkým příbuzenským svazkům se u amišů mohou vyskytovat vrozené vady.
Omezená lékařská péče:
Někteří amišové se vyhýbají moderní medicíně a preferují tradiční způsoby léčby, což může vést k zanedbání vážných onemocnění.
Celkově lze říci, že životní styl amišů má jak pozitivní, tak i negativní dopady na jejich zdraví. Uzavřená komunita a tradiční způsob života jim může přinášet výhody v podobě nižšího výskytu obezity a genetických mutací s pozitivním vlivem na zdraví, ale zároveň je vystavuje riziku šíření infekčních onemocnění a vrozených vad.

Přehled od AI
Amišové, což jsou členové křesťanské skupiny Amish Mennonite, žijí primárně v Severní Americe, zejména v USA (hlavně v Pensylvánii, Ohiu a Indianě) a v Kanadě. Jejich organizace je charakterizována církevními okrsky, které tvoří kolem 25 rodin (asi 75 dospělých). V Čechách nejsou amišové tak běžní, ale je možné, že některé komunity žijí v menším počtu, i když ne jako hlavní náboženská skupina.
Více informací o amiších:
Charakteristika: Amišové jsou známí svým staromilským způsobem života, který se vyznačuje odříkáním moderních technologií a jednoduchostí.
Organizace: Každý okrsek má svého biskupa, kazatele, diakona a vlastní školu.
Životní styl: Žijí na venkově, živí se zemědělstvím, malým obchodováním nebo výrobou nábytku.
Relace: Amišové odmítají vládní pomoc a pojištění, ale platí daně.
Shromáždění: Jednou ročně se koná shromáždění všech členů okrsku, kde se diskutují důležité záležitosti.

Google
Amišové jsou autonomní křesťanskou denominací, která vznikla ve Švýcarsku a jejíž příslušníci se v osmnáctém století postupně přesunuli do Severní Ameriky. Většina z nich dnes žije odříznuta od většinové společnosti i jejích zákonů, a to hlavně v Pennsylvánii, Ohiu, Indianě a v několika kanadských provinciích. O amiších starého řádu (Old Order Amish) je známo hlavně to, s jakou přísností ve svých komunitách zakazují využívání technologií, ale už méně se mluví o kultuře znásilnění a domácím násilí, které v jejich silně patriarchálních společenstvích rovněž bují. Torah Bontrager, autorka knihy An Amish Girl in Manhattan: A Memoir, se své amišské komunitě stávala obětí znásilnění pravidelně. Nakonec se ale rozhodla porušit všechna její pravidla a vysvobodit se.
Čtvrté boží přikázání, které káže ctít rodiče, si Amišové vykládají jako příkaz „poslouchej své rodiče úplně ve všem“ a prosazují ho při každé příležitosti. Taky jsem ho sama znala snad ještě předtím, než jsem se naučila mluvit. Rodičům se nemá za žádných okolností říkat „ne“ a ani k žádnému jinému dospělým si dítě nemůže nic takového dovolit – rozhodně není k takovým autoritám, jako jsou strýcové, tety, prarodiče, učitelé a kazatelé.
Znásilněné ženy dokonce trestají za to, že pro muže představovaly „pokušení“, a nutí je prosit násilníka o odpuštění. •••••™§°
https://denikalarm.cz/2019/04/amish-paradise-raj-sexualnich-nasilniku/

Google
Odkud se vzali?
Drtivá většina amišů, někdy mylně označovaných za sektu, dnes žije v americkém Ohiu, Indianě a Pensylvánii, zatímco odhadem šest tisíc jich našlo domov v kanadském Ontariu. Jejich původ je však třeba hledat v evropském hnutí novokřtěnců, kteří se v důsledku vlny radikálních reformací na starém kontinentu během 16. století odštěpili od hlavního katolického proudu. Příslušníci zmíněné denominace, známí též jako anabaptisté, zastávají názor, že člověk by se měl pro potvrzení své víry sám vědomě rozhodnout teprve v pozdějším věku. Neuznávají proto křest novorozeňat.
Daný přístup měl v minulosti řadu odpůrců a první novokřtěnci se museli skrývat, případně prchat do jiných regionů. Z původního Švýcarska se rozptýlili po celé Evropě a v 18. století i za oceán. Zamířili tam rovněž následovníci švýcarského kazatele Jakoba Ammanna, jehož myšlenky stály u vzniku amišské větve.
Svět tam venku
Jakákoliv další úprava tělesného vzhledu je zakázána: Zatouží-li některý z mladíků po tetování či třeba piercingu, má smůlu. Právě vzhled totiž jako jeden z typických znaků dokládá, že dotyčný náleží ke komunitě. Dospělí například vždy nosí pokrývku hlavy – muži klobouk, ženy čepec či šátek – a jejich ošacení přesně odpovídá tradicím evropských přistěhovalců, kteří komunitu v 18. století na východě USA založili (viz Odkud se vzali?). Ti nejvíc ortodoxní nepoužívají dokonce ani knoflíky, protože je považují za příliš moderní. Ženy vlastní zpravidla jen čtvery základní šaty a zástěru. I s taktovým málem si však vystačí, neboť život v souladu s koloběhem přírody a sklizně nenabízí mnoho příležitostí k „vynošení“ více oděvů.
Jedinou výjimku vnáší do tradičního způsobu života tzv. rumspringa, tedy období, které chlapec či dívka po dovršení šestnácti let věku stráví ve světě „tam venku“. Poprvé se obléknou jinak než doma, vyzkoušejí si řízení auta, ochutnají jídlo z fast foodu nebo alkohol. Tehdy se také mohou rozhodnout, zda by jim takový život vyhovoval víc než ten dosavadní. Pokud ano, nikdo je nemá právo nutit, aby zůstali. Musejí však počítat s tím, že jde o definitivní krok, neboť rodina se jich pak zcela zřekne a už nikdy se nesmějí vrátit. Ačkoliv by se mohlo zdát, že lákadla moderního světa budou pro mladé amiše neodolatelná, opak je pravdou: Podle statistik volí 95 % z nich raději návrat domů a křest. Tím se komunita zásadně liší od většiny ostatních křesťanů, kteří své děti nechávají pokřtít krátce po narození.
Slunce není zkažené
Nelze však říct, že by amiši kvůli nedostatečnému studiu trpěli nouzí. Pokud jde například o medicínu, vesničtí lékaři si pomocí receptů na účinné přípravky rostlinného původu poradí s většinou obtíží. Veřejnému zdravotnictví se amišové obvykle vyhýbají – když se izraelští výzkumníci v roce 2017 zaměřili na genetický profil jedné jejich skupiny z Indiany, mnozí její členové tehdy absolvovali vůbec první odběr krve v životě. Pokud však někdo nutně potřebuje operaci, řada komunit nemá s moderní medicínou problém a na zákrok se složí.
V amišských domácnostech chybí mnohé z běžného vybavení: Elektrospotřebiče byste napočítali na prstech obou rukou a na řadě farem navíc není elektřina zavedena vůbec nebo se čerpá pouze z vodních a větrných generátorů. V poslední době však někteří amišové přistupují ke kompromisu v podobě solární energie, kterou nepovažují za „zkažený vynález“. Netřeba dodávat, že mobily a internet, stejně jako rádio či televize jsou u nich zapovězeny. V každé vesnici se však obvykle nachází alespoň jedna veřejná telefonní budka pro nezbytné použití a v případě krajní nouze se připouští i vypůjčení mobilního telefonu nebo pronájem vozidla.
https://www.stoplusjednicka.cz/v-okovech-tradice-viry-zivot-v-komunite-ultrakonzervativnich-amisu

Google
Přehled od AI
V roce 1800 byla Pensylvánie významným státem USA, a to i z toho důvodu, že v letech 1790 až 1800 byla Filadelfie, největší město Pensylvánie, hlavním městem USA. Pensylvánie byla druhým státem, který ratifikoval Ústavu Spojených států. 
Pensylvánie v roce 1800:
Hlavní město USA:
Filadelfie, největší město Pensylvánie, sloužila v letech 1790-1800 jako hlavní město Spojených států. 
Důležitý stát:
Pensylvánie byla druhým státem, který ratifikoval Ústavu Spojených států. 
Filadelfie:
Město bylo centrem politického a ekonomického dění, a to i díky své roli hlavního města. 
Sídlo Deklarace nezávislosti:
V budově Independence Hall ve Filadelfii byly přijaty Deklarace nezávislosti a Ústava Spojených států.