Téma problémoví nájemníci v bytovém domě a paragraf
Přehled od AI
V bytovém domě jsou sousedé jiní lidé, kteří v něm bydlí. Mohou to být majitelé bytu, nájemníci, nebo lidé, kteří v domě žijí na základě jiné dohody. Sousedé sdílejí společné prostory domu, jako jsou chodby, schodiště, a výtah, a mohou se navzájem ovlivňovat svým chováním.
Lidé se také ptají
Kdy volat policii na sousedy?
Soused dělá hluk ve dne v noci, na koho se můžu obrátit? V případě hluku v noci se jedná o rušení nočního klidu a pak doporučuji volat městskou policii, případně i Policii ČR. Rušení nočního klidu je totiž přestupek podle paragrafu 47 odstavce 1 písmeno b) Zákona číslo 200/1990 Sb. o přestupcích.
Co dělat s problémovými sousedy?
Jak si poradit s problémovým sousedem
Předložit důkazy sousedovi, a ukázat mu, že jeho chování máte dostatečně zdokumentováno, a že pokud nepřestane dělat problémy, podniknete další kroky.
Důkazy předložit Policii, a tu nechat jednat.
Zažalovat souseda u soudu.
Jak se bránit proti sousedovi?
Nejlepší je pokusit se o smírnou domluvu, která může předejít dlouhým sporům. Pokud neuspějete, můžete podat stížnost na příslušný úřad – například obecní úřad, stavební úřad nebo krajskou hygienickou stanici. V krajním případě lze situaci řešit soudně.
Co dělat, když mi soused dělá naschvály?
TIP:Pokud vás tedy soused nějak výrazně uráží nebo dělá jiné naschvály apod., pak je zkrátka nejjednodušší zavolat Policii ČR. Ta má povinnost se vaší záležitostí začít zabývat. Podle § 74 zákona č. 250/2016 Sb.
Jak se zbavit otravných sousedů?
Obtěžování nepříjemným sousedem je možné řešit i s pomocí obecního úřadu nebo policie. Úředníci nebo policisté na základě vaší stížnosti prověří, jestli se sousedé nedopouští přestupku proti občanskému soužití. V případě, že ano, hrozí jim pokuta až do výše 20 000 Kč.
Co dělat, když soused kouří?
Zkuste nejprve cestu komunikace a domluvy. Slušně, ale rázně jej upozorněte, že vás kouř obtěžuje a že máte podezření na porušování zákona o ochraně ovzduší. Záleží samozřejmě na vzájemných vztazích se sousedy. Pokud jsou na bodu mrazu, nezbývá než se obrátit na úřady.
Co dělat, když soused vyhrozuje?
Soused mě uráží, vyhrožuje mi, ničí mi majetek, dělá schválnosti. Pokud Vás sousedé slovně nebo fyzicky napadnou, křivě obviní, něco Vám zničí nebo se o to pokusí, můžete to oznámit policii nebo obecnímu úřadu. Mohli totiž spáchat přestupek nebo trestný čin.
Kdo řeší sousedské vztahy?
Sousedské spory mohou do určité míry řešit místní obecní úřady. Zpravidla ale rozhoduje soud. Mnoho záležitostí také upravují vyhlášky jednotlivých obcí. To se týká například problematiky sekání trávy.
Jak se bránit šikaně souseda?
Jenže co v takové situaci dělat? "Budete muset přitvrdit (tím nemyslíme pořízení zbrojního průkazu) a obrátit se na advokáta, aby s Vámi sepsal předžalobní výzvu, a pokud to nezabere, podat žalobu. Takové obtěžování Nový občanský zákoník zakazuje a Vy máte právo se u soudu domáhat zákazu takového jednání.
Co dělat, když sousedův pes neustále štěká?
Jestliže dochází k rušivému štěkotu opakovaně (pravidelně) uprostřed noci, můžete zavolat policii. Ta může vašemu sousedovi udělit pokutu, případně záležitost předá místně příslušnému obecnímu úřadu, kde proběhne správní řízení. Na příslušný úřad (obecní úřad, krajská hygienická stanice, stavební úřad,…)2
Co je považováno za rušení nočního klidu?
Za rušení nočního klidu jsou považovány takové projevy fyzických osob v době nočního klidu, které jsou způsobilé porušit nebo ohrozit občanské soužití a veřejný pořádek. Typicky se jedná například o hlasité hlasové projevy, reprodukovanou či živou hudbu nebo způsobování hluku jinou činností.
Jak na hlučné sousedy v paneláku?
si můžete na souseda podat stížnost na policii. Stanovená doba nočního klidu platí i o víkendu. Police může na místě uložit pokutu ve výši až 5 000 Kč. Pokud jste v pronájmu, obraťte se na majitele bytu, ať problém s hlučnými sousedy vyřeší.
Přehled od AI
Noční klid v bytovém domě v České republice obecně trvá od 22:00 do 6:00 hodin. V tuto dobu je zakázáno vytvářet nadměrný hluk, který by mohl rušit sousedy a narušovat noční odpočinek.
Vyjádření:
Obecná pravidla:
Noční klid je obecně uznávaným pravidlem chování.
Domovní řád:
Domovní řád může v této době definovat i další omezení, např. zákaz vrtání nebo jiných hlučných prací.
Stanovy SVJ:
Také stanovy SVJ mohou upravovat pravidla pro noční klid a hlučné práce.
Výjimky:
Obce mohou vyhláškou stanovit výjimky z doby nočního klidu, např. pro slavnosti nebo jiné události.
Co dělat, když sousedé nedodržují noční klid:
Smírná domluva: Nejlepší je pokusit se o domluvu s hlučnými sousedy.
Stížnost: Pokud domluva selže, můžete podat stížnost na obecní úřad nebo policii.
Další možnosti: Ve krajních případech lze situaci řešit soudně.
Přehled od AI
Družstvo řeší problémové nájemníky nejprve mírnou domluvou a upozorněním na porušování pravidel. Pokud to nefunguje, může nájemníkovi dát výpověď z nájmu, popřípadě podělat stížnost na orgány veřejné správy nebo zahájit soudní řízení.
Podrobněji:
1. Domluva a upozornění:
Druzstvům se doporučuje, aby se snažilo problémové situace řešit mírnou cestou, tj. upozorněním nájemníka na porušování pravidel nájmu a pokusem o dohodu.
2. Výpověď z nájmu:
Pokud se nájemník chová nepřípustně a nesouhlasí s upozorněním, družstvo může dát nájemníkovi výpověď z nájmu.
3. Stížnost na orgány veřejné správy:
Pokud je problémové chování nájemníka závažné (např. rušení nočního klidu), lze se obrátit na policii, obecní úřad nebo krajskou hygienickou stanici.
4. Soudní řízení:
V krajním případě, kdy se situaci nepodaří vyřešit jiným způsobem, lze situaci řešit soudně.
5. Notářský zápis:
V případě, že nájemník je dluhovně závadný a je třeba zajistit vystěhování, lze sepsat notářský zápis se svolením k vykonatelnosti.
6. Oprávněná výpověď:
Nájemník může být vystěhován i na základě oprávněné výpovědi, pokud hrubě porušuje své povinnosti, např. neplatí nájemné nebo poškozuje byt.
7. Kauce:
Pokud je nájemník dluhovně závadný, lze využít kauci k vykrývání dluhů a případné vystěhování.
8. Právní pomoc:
Druzstvům se doporučuje, aby se v případě problémů s nájemníky obrátilo na právníka.
9. Průzkum nájemníků:
Před samotným nájmem je vhodné prověřit potenciálního nájemníka a zjistit, zda je solventní a nemá dluhy.
10. Zabezpečení nájemní smlouvy:
Dobře vypracovaná nájemní smlouva může pomoci s řešením problémů s nájemníky.
Kdo je vlastníkem družstevního bytu?
Nejdůležitějším rozdílem mezi družstevním a “osobním” vlastnictvím, a mnoho družstevníků si to plně neuvědomuje, je právě to, že v družstevním bytě jsou pouze nájemci bytu, nikoliv jeho vlastníky. Vlastníkem celého domu je družstvo a jen družstvo vykonává vlastnické právo.
Přehled od AI
Družstvo může vystěhovat nájemce pouze za zákonem stanovených důvodů a po řádném postupu. Nejčastější důvody jsou neuhrazené nájemné za déle než tři měsíce a hrubé porušení nájemních povinností.
Důvod k vystěhování:
Neuhrazené nájemné: Pokud je neuhrazeno nájemné za více než tři měsíce.
Hrubé porušení nájemních povinností: Například úmyslné poškození bytu, pronájem bytu bez souhlasu družstva nebo nepovolený podnájem.
Úmyslný trestný čin: Pokud byl nájemce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin.
Postup vystěhování:
1. Výpověď z nájmu:
Družstvo musí nájemci písemně zaslat výpověď z nájmu s uvedením důvodu a s výpovědní lhůtou.
2. Soudní řízení:
Pokud nájemce nepovolí vyklizení bytu po výpovědi, družstvo se musí obrátit na soud.
3. Vystěhování exekutorem:
Soudní rozhodnutí o vystěhování musí být následně vykonáno soudním exekutorem.
Další důležité informace:
Výpovědní lhůta:
Obvykle je stanovena tříměsíční výpovědní lhůta, ale v některých případech může být jiná (například při nájmu na dobu určitou).
Nájemce s právem na bytovou náhradu:
Pokud nájemce má právo na bytovou náhradu, nemůže být vystěhován, dokud mu není zajištěna.
Účast družstva na podnájmu:
Družstvo může do pravidel podnájmu zasahovat, například vyžadovat písemný souhlas s podnájmem.
Kdo může bydlet v družstevním bytě?
Klasická bytová družstva, jejichž členové jsou pouze fyzické osoby, Družstva s účastí právnických osob. Zákon sice členství právnické osoby v bytovém družstvu připouští, zároveň ale dává jednotlivým bytovým družstvům možnost, aby členství právnické osoby zakázaly.
Přehled od AI
V bytovém družstvu je vlastník domu bytové družstvo, zatímco majitel bytu, který je členem družstva, je pouze nájemcem, ne vlastníkem. Družstevník má pouze právo nájmu na konkrétní bytovou jednotku a podíl na majetku družstva.
Podrobně:
Vlastník domu (bytové družstvo):
V bytovém družstvu je vlastníkem domu bytové družstvo, které je právnickou osobou.
Družstvo má jediné vlastnické právo k domu.
Družstvo se stará o údržbu, opravy a modernizaci společných prostor.
Vlastník bytu (člen družstva):
Družstevník nevlastní byt, ale pouze podíl na majetku družstva a právo na nájem bytu.
Člen družstva je vázán stanovami družstva.
Družstevník nemůže s bytem nakládat dle vlastního uvážení, jako vlastník bytu v osobním vlastnictví.
Družstevní byty jsou obvykle levnější než byty v osobním vlastnictví, ale s různými omezeními.
Osobní vlastnictví v bytovém domě
Považuji za vhodné na závěr upozornit i na skutečnost, že v souladu s ustanovením § 1184 odst. 1 ObčZ lze nařídit soudní prodej jednotky toho vlastníka, který zasahuje do práva ostatních vlastníků jednotek takovým způsobem, který i přes písemnou výstrahu osoby odpovědné za správu domu porušuje své povinnosti způsobem podstatně omezujícím nebo znemožňujícím výkon práv ostatních vlastníků jednotek, a to za předpokladu splnění podmínek ustanovení § 1184 odst. 2 a 3 ObčZ.
Dále se jedná o skupinu oznamovacích (informačních) povinností vlastníka jednotky. Podle ustanovení § 1177 ObčZ má vlastník jednotky povinnost bez zbytečného odkladu oznámit osobě odpovědné za správu domu své jméno, bydliště, jméno a bydliště osoby, které přenechal byt k užívání na dobu nikoli přechodnou, a počet osob, které budou mít v bytě domácnost, stejné platí i pro změny těchto údajů. Občanský zákoník pojem domácnost sice nijak nedefinuje, avšak není pochyb o tom, že toto ustanovení má na mysli společenství osob, které v bytě bydlí, protože právě to má význam při určení výše příspěvků.[4] Tato oznamovací povinnost vlastníka jednotky není postižitelná ze zákona, a proto bývá v praxi často ignorována. Je však nutno mít na paměti, že existuje možnost sjednat pokutu k zajištění tohoto závazku ve stanovách SVJ a na toto si dát pozor.
Další obdobou oznamovací povinností je povinnost vyplývající ze zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, konkrétně z ustanovení § 12, jež zní cit.: „Příjemce služeb oznámí poskytovateli služeb písemně a bez zbytečného odkladu změny v počtu osob rozhodných pro rozúčtování.“ Podle ustanovení § 13 tohoto zákona může být porušení předmětné povinnosti sankcionováno pokutou až do výše 50 Kč za každý započatý den prodlení.
Specifickou oznamovací povinností vlastníka jednotky je pak povinnost obsažená v ustanovení § 1182 ObčZ, a sice povinnost oznámit osobě odpovědné za správu domu (nejčastěji tedy SVJ) stavební úpravy uvnitř svého bytu[5]. Oznamovací povinnost má vlastník jednotky proto, aby osoba odpovědná za správu domu a pozemku mohla stavební úpravy posoudit a případně zvážit jejich důsledky. Na toto ustanovení dále navazuje povinnost (!) po předchozí výzvě umožnit osobě odpovědné za správu domu přístup do bytu za účelem ověření, zda stavební úpravy neohrožují, nepoškozují nebo nemění společné části.[6] K využití tohoto zákonného oprávnění může osoba odpovědná za správu domu přistoupit v případě, kdy (i) vlastník jednotky nesplní oznamovací povinnost zmiňovanou výše; nebo (ii) existuje důvodné podezření o provádění stavebních úprav. Zároveň platí, že nebude nutno mít k dispozici žádné konkrétní důkazy, postačí například vnesení stavebního materiálu do bytu.[7] Toto oprávnění bývá vlastníky bytů vnímáno velmi kriticky a je považováno za velký zásah do jejich vlastnického práva. V tomto ohledu je však nutno zohlednit zájem všech vlastníků jednotek v domě dbát na zachování bezpečné struktury domu a jeho celistvosti.
V souladu s ustanovením § 1175 odst. 1) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“ nebo „Občanský zákoník“) má vlastník jednotky právo svobodně spravovat, výlučně užívat a stavebně uvnitř upravovat[3] svůj byt stejně jako i užívat společné části domu. Při výkonu těchto práv však nesmí ztížit jinému vlastníkovi jednotky výkon stejných práv, ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části.
https://www.urbanhejduk.cz/blog/povinnosti-vlastnika-jednotky-vuci-osobe-odpovedne-za-spravu-domu
